Film Johna Hustona Maltézský
sokol (1941) byl prvním z filmů s označením film
noir (znamenající „černý“ nebo „temný“). Ten přinášel
obraz pochmurného světa ovládaného chamtivostí, zradou, chlípností a
strachem. Tento svět, zabydlený drobnými podvodníčky, zoufalými válečnými
veterány, nebezpečnými ženami (zvanými fammes fatales),
zkorumpovanými politiky a cynickými detektivy,
byl místem, kde neexistovala žádná záruka, že dobro nakonec zvítězí
nad zlem.
Styl tohoto druhu filmu se nejlépe
hodil pro kriminální příběhy odehrávající se ve velkých městech,
v nichž byli slušní lidé sváděni příslibem lásky nebo peněz.
Mnohé tyto příběhy byly vyprávěny zpětnými záběry
do minulosti spojenými hlasem jedné z hlavních postav v pozadí.
Pocit hrozby umocňovaly neobvyklé úhly a stíny,
jejichž zásluhou i ta nejznámější místa působila hrozivě.
Tento styl se podobal „stínovým
filmům“ vznikajícím ve dvacátých letech v Německu. Mnoho
nejlepších filmů tohoto druhu skutečně vytvořili filmaři,
kteří do Hollywoodu uprchli před nacismem. Patřil k nim
Billy Wilder, tvůrce Pojistky smrti (1944), a Fritz Lang se svou Ženou
za výkladem (1946). Vznikala zde však i řada klasických filmů
režírovaných Američany, například Sbohem buď lásko má
(1945) Edwarda Dmytryka Wellesova Dáma ze Šanghaje (1948).
